Včerejší den

7. červenec 2010 | 06.44 |

kapkyTak nějak mám  pocit, že bych měla jít raději něco dělat, než tady psát bludy, protože včerejší den byl

skutečně vyjímečný! Plánovaný výlet se ztratil už ráno v nenávratnu a zjištění, že i když jsme dělali velký

nákup nemáme chleba a tak musím nakoupit, mne také nenadchlo. Šla jsem sice jen pro chleba, ale zpátky táhnu tři tašky.

 Jsem  nalehko v tričku a kraťasech a na křižovatce mne dohonil déšť, sice jen tak malinko

začalo a mezi kapkami  ke mně dolehlo: - "Ahoj!" A tak koukám, kdože mě zdraví a ony to tři dívenky na

kolech, Eričku jsem ani nepoznala, měla přetaženou kapuci od mikči na hlavě až někde nad očima.

"Kam jedete, vždyť začíná pršet?" Zeptala jsem se hloupě a stejně hloupá odpověď: - "Nevíme."

Dvě dívky se zastavily pod jasanem a já říkám: - "Tam je slepá ulice, tam se nikam nedostanete a Éra na to: - "Jen se šly schovat. Je na hřbitově nějaký přístřešek?"

"To víš, že ne, možná jen pro ty mrtví a potom už jenom stromy."

No nic, šláply holky do pedálů a jely. Já pokračovala, než jsem došla do chaloupky, byla jsem do nitě, pršet začalo pořádně. Snad to ty holky napadne a přídou se schovat k nám," pomyslela jsem s hrnkem čaje a najednou: - Ťuk, ťuk, ´tuk," Erička na okénko jako jezinka.

"Teto můžme se u tebe schovat?"lilie

 "Doufala jsem, že vás to napadne." říkám a zapínám konvici s vodou.

"Udělám vám čaj," oznámila jsem a děvčata stála u kamen jak mladé krásné hastrmanky, voda z nich kapala.

"Teto prosím tě,  ručník, nějaký ručník by nebyl?" samozřejmě, že byl a tak se děvčata začala utírat, svékat jak slupky  cibule až zůstaly jen ve spodním prádle a každá vyfasovala Pepího tričko. Měly to jako minišaty!

Pomalu se i světnice  ohřívala, zatopila jsem a nad kamny viselo jejich oblečení, kapala z něho voda a ony seděly u stolu s hrnečkem ovocného čaje a sušenkami. - Povídání začalo těmi hroby na vojenském hřbitově, když mě napadlo, že doma určitě musí mít o ně strach, když tak leje.

"Měly byste zavolat domů, aby vaši neměli strach," říkám a Ěra, já nemusím, já mám být doma až v jednu.

Ale dvě kamarádky zavolaly a já přišla s nápadem, že zavolám k Eričce domů, aby pro ně někdo přijel, pro kola si příjdou až bude zas pěkně.

Kývly na souhlas s tím že ještě ne, že si budeme ještě povídat. Erika toitž vzpomněla na jeden můj sen o  téhle chaloupce a tak mě ho nechala vprávět a že byl tak hůrzný, začala se děvčata  bát, Éra vzpomínala, že  k nám tenkrát přestala ze strachu chodit, a tak nějak se zabloudilo  do tajemna a do nerozluštitelných záhad, když tu padla otázka: "Máte tu záchod.

"

"Jo představ si, že máme," smála jsem se a vysvětluji:,- "Půjdeš přes kuchyň, dveřmi do koupelny a tam za těmi dalšími   to je!"

"Ne kuchyní nejdu, já se bojím," to proto, že ona kuchyň, vlastně to co  je pod kuchyní bylo to, čím byl sen děsivý. "Chci doprovod" tak jsem ji doprovodila přes kuchyň, a jako kdyby tam bylo malé dítě, stála jsem stráž před záchodem.

Pípnul mobil a v něm zpráva od Petra z Egypta. - "To je divný, Petr je už dva měsíce doma a teprve teď od něj přišla zpráva," říkám děvčatům a nastalo ticho, jen pohledy z jedné na druhou,  strach se násobil. "To  určitě  portergeist," začala  blondýnka. "No vidíte to, ozve se mobil a je tam zpráva dva měsíce stará."

Prostě jsme si to strašení užívaly, a skoro bylo škoda, že pro ně přijel táta Eričky. Přehlédl  naši světnici, kde byly navíc ony tři Jezinky, všechny v tričkách XXL, které jim sloužily jako minišaty, posbíraly si svoje mokré minihadříky a najendou po nich zbyly jen loužičky na zemi a trošku toho strachu se smíchem. Venku stále ještě lilo!

růže

Večer si přijela Erika pro kolo, dovezl ji děda. že prý děvčata přijedou ve čtvrtek. Měla bych si na ně něco připravit. Třeba, že tady na zahradu místo deště padali slimáci!

lillie

Sebrala jsem jich totiž neuveřitelné množství. Našla knihu záhad, Vašík ji hned zabral a četl do té doby než jsem ho vyhnala ven, že už dávno neprší, aby si také trošku hrál s koťaty a Danek se prolítal po zahradě. On totiž všechno co přečetl mi musel dopodrobna vyprávět a já tu knihu znám tak dobře!

     

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Včerejší den adil 07. 07. 2010 - 07:36
RE: Včerejší den mi-lada 07. 07. 2010 - 12:51
RE(2x): Včerejší den nena 07. 07. 2010 - 16:54
RE: Včerejší den hospodynka 07. 07. 2010 - 13:11
RE(2x): Včerejší den nena 07. 07. 2010 - 16:55
RE: Včerejší den sv 07. 07. 2010 - 15:33
RE: Včerejší den empress 07. 07. 2010 - 19:27
RE(2x): Včerejší den nena 08. 07. 2010 - 05:23