Tak bylo včera

11. duben 2010 | 04.58 |
› 

Je sobota, ráno ještě ucházející počasí. Jako každou sobotu vyrážím po osmé do Hanychova, kde

mám sestru  Slávku s rodinou. To už je naše dlouholetá tradice. Sice se znatelně ochladilo, tak jsem

vzala za vděk znovu zimní bundou, ale jinak všechno v pohodě.

"Kam chceš jít," udiveně se zeptala Slávka, když jsem se před jedenáctou zvedla, že půjdu domů.

"Domů jdem, Alí jdeš se mnou?" Otočila jsem se na neteřinku, která už měla v ruce kšiltovku a v druhé

obojek na Barýka. - "Jasnačka," odpověděla.

"Leje  tam," ukázala Slávka k oknu.

"Neva, nejsme z cukru," usmála jsem se a Alča si narazila kšilotvku.

"Tak alespoň deštník si vem!" Nutila mi Slávka svůj deštník a tak jsem si ho vzala a vyšli jsme my tři

do mírného deště. Alenku jsem poslala od přejezdu domů, přece jen se rozpršelo a konečně jsem

roztáhla ten vnucený deštník a přiznávám, byla docela ráda. - To byl včerejší den slovem, teď se

pokusím o obrázkovou dokumentaci.

1

Jako vždy potkávám vláček.

2

I když tudy chodím tolik let a pravidelně, vždycky se dá najít něco nového. Dnes mne zaujala vejmutovka

která štědře nadělila šišek.

3

U Slávky vykvetla klívie, oni jsou všichni neuvěřitelní kytičkáři, na ty hned tak nikdo nemá. Slávi už se

chlubila jak jí narostla rajčata a ujaly se  řízky z muškátů, a ty gloxinie atd. prostě kdo umí, tak umí.

4

Veranda se chlubila ještě velikonoční výzdobou. To je Alenčina práce, ona je taková hračička.

6

Začalo pršet, ale pořádně. - "Tak se mi zdá, že s deštěm padá sníh," řekla jsem a dívám se na tu spoušť

venku, kde zabouřilo. - "Hele, bouřka," Pepí na to a odhodil své čtivo, bylo k pátě hodině odpolední.. 

Mezi kapkami deště skutečně začaly padat veliké kusy sněhu a Pepík vstal,  a zauvažoval.

"Co když to je mana nebeská?" A šel se ven podívat.

7

Mana to nebyla, byl to skutečně sníh!

8

Nedá se říci, že padal pomalu, padal rychle a byl  těžký a mokrý a studený a nežádoucí!!!

9

Zelaná trávníku zmizela, nahradila ji bílá, stejně jako Ještědské hory, na které vidíme z oken jak jsou celičké 

obalené sněhem. Teď je ještě tma, tak nevím jak to venku vypadá, ale určitě není jasno, to bych viděla jak

svítí hotel na vrcholku Ještědu. Vždycky se ráno dívám, je tma a já buďto nevidím než tu tmu a nebo tam

na nebíčku v té tmě svítí jako krásný drahokam celý ten zvláštní hotel, který dává Ještědu tu jeho doplňující

krásu. Je mi líto kytiček.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Tak bylo včera contritus 11. 04. 2010 - 05:16
RE: Tak bylo včera hospodynka 11. 04. 2010 - 08:56
RE(2x): Tak bylo včera nena 11. 04. 2010 - 11:32
RE: Tak bylo včera newold®blbne.cz 12. 04. 2010 - 14:22