Volání sluníčka

3. září 2014 | 12.50 |
› 

Stále ještě je léto, tedy kalendářní, ovšem venku to vypadá na říjen. Od soboty prší a prší, sice jen tak jemně, že se to dá přežít, ale léto to v žádném případě není. Pod nohama to čvachtá, když jdu jen přes dvorek, na zahrádkách to vypadá uboze, kytičky, které nepožrali slimáci jsou umáchané, nepěkné a tak se budu snažit přivolat sluníčko jedním pěkným dnem, kdy jsme s Lidkou procházely krajem od Zákup po Nový Bor. 

Vždycky když jsem tak trošku jako za humny, si říkám, tolik krásy je v té naší zemi a tak špatné s ní zacházíme. Přidávám pár fotek ze Svojkovských skal, a jejich blízkého okolí.

a1

Prošly jsme s Lidkou městečkem Zákupy, a značka nás dovedla do lesa. Na nějaké hledání hub jsme  neměl ani pomyšlení, ale tenhle sýrovec, (to nám později řekl mistr houbařský pan Hudeček) se nedal přehlédnout.

a7

Cesta lesem byla pěkná, ovšem stejně se nám podařilo "zakufrovat" když jsme přehlédly značku vedoucí cestou dolů a šly po staré loukou, kde na jejím začátku byla výstražná cedulka o tom že se tu pase mimo jiné i plemenný býk a tedy je možnost úrazu. Pastvina byla dávno opuštěná a my tvrdohlavě chodily od značky ke značce, a dál, kde už žádná nebyla, až se nám konečně podařilo projít lesem dolů a všechno bylo v naprostém pořádku. Pěšina nás dovedla do Šidlova a pak už to byla hračka. Před námi se objevil Svojkov a jejich nádherná hradba skal. 

a9

I když už jsem byla ve Svojkově několikrát, netušila jsem ,že je tam zřícenina hradu. Lidka ovšem měla všechno řádně ověřené a tak jsme zavítaly do zámeckého parku, kde nás udivila ona túje. Skutečně jsme prozkoumaly, že to je jeden strom, který se takhle rozrostl. Spodní větve se ohnuly k zemi a opět se vzpřímily, aby tvořily dojem samostatného stromku.

a11

Zřícenina zámku je přístupná po několika schodech, jsou už to jen zbytky hrádku i když zajímavé.

a14

Dalo se vejít několika otvory vysekanými ve skále, ale sluníčko mi svítilo přímo na zříceninu, tak je moc přesvícená, ale ten vchod jsem chtěla.

a22

Lidka, která to tu měla dávno projité, se usadila na královském posezení.

a25

Potom přišly na řadu skály. Kdo má rád skalní útvary, doporučuji, užije si to tu.

a28

Naučná stezka nás vedla mezi skalními věžemi, občas to trošku klouzalo, občas jsme si pomohly i rukama, však člověk když se narodí a zkouší se dostat z místa na místo, používá také všechny čtyři.

a31

Některé skály jsou tak blízko u sebe, že tvoří jen malé průlezy.

a32

Jinde jsou širší a pohodlné. Zašly jsme i na vyhlídku, ale vidět nebylo nic, stromy ji přerostly. 

a34

Tak se v tom lese skal motáme, prolézáme, vylézáme a stále jsme věrné značce, která patří k okruhu.

a45

Když jsme se ze skal vymotaly, čekala na nás dost hrozná pěšina klesající dolů. Jdeme k rozhledně.

a48

Rozhledna je nová, moc hezky zapadla do krajiny. Říkala jsem, že by se jí mělo říkat Špagetová, rozhled je z ní úžasný, kdo má čas, doporučuji. 

a60

Tady cesta plná kořenů, nás zavedla do přírodního divadla.

a63

Moc pěkně to tu vymysleli.

a64

Nakonec ještě skalní hrad ve Sloupu, dojít na zastávku autobusu a vrátit se domů. Byl slunečný den, co se o neděli, kdy jsme tady procházeli s turisty, se tvrdit nedá. Pršelo celý den!  

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Volání sluníčka adil 03. 09. 2014 - 08:38
RE: Volání sluníčka lentilka®sdeluje.cz 03. 09. 2014 - 10:17
RE: Volání sluníčka zdenka"ren" 03. 09. 2014 - 16:31
RE: Volání sluníčka mi-lada 03. 09. 2014 - 19:38