Lesní "nášup"

31. prosinec 2012 | 21.20 |

1Tak jsem si skutečně ustlala na zemi vedle kamen a ten pes mi při první vystřelené petardě kdesi venku, utekl a zalezl pod postel a jen ocásek a kousek zadku mu kouká, leží tam ani nedutá, prostě dělá mrtvého brouka, jako kdybychom jich tady neměli včera dost. Venku zatím ještě nezačal ten pravý brajgl, ale dost to tam "blafe."

  Pouštěla jsem mu svá CD a to hodně hlasitě, aby ten rámus tady přehlušil ten rámus venku, ale ono to má zřejmě nějaký pro nás neslyšitelný zvuk, protože když jsme šli podruhé do lesa, tak tam několikrát někdo vstřelil a Danek nic. Normální pušku nevnímá, rachejtle ho vyděsí k smrti, klepe se tu jako kdyby mu byla zima a to je se mnou, a já mu říkám: - "Neboj se, já tě ochráním." Asi mi nevěří i když musí vědět, že zase nejsem tak moc prolhaná.

Vypnula jsem přehravač, stejně to nemá žádný smysl a rozhodla jsem se, že vás provedu tím naším krásným lesem i když už jsem ani Popelku, ani to prase na vodítku nepotkala, snad jen kdesi bylo to lidské, které sedělo na čtyřkolce, vidět sice nebylo, ale slyšet pořádně.

Začnu hezky od rána.

2

První vypuštění našeho "Krakena" se koná někdy velice brzo. Vesnice ještě svlítí pouličními lampami a za letištěm se probouzí slunko. Teď byla nádherná rána.

3

Vycházíme za zahradu, tam se Danek proběhne, já ani nemusím daleko, když mi nebylo dobře, tak jsem stála opřená o sloupek v plotě (ten který nám ještě drží) a on si běžel sám. Poslední tři dny vychází slunko a ještě není měsíc zapadlý. Ten světlý flek v mracích je právě měsíc pomaličku couvající z úplňku.

4

To už je odpoledne, nikdy nezapomenu alespoň přes plot nahlédnout na zajatecký hřbitov. Dost jsem se nachodila do toho místa brečet, když Pepa nechtěl poslechnout a jít k lékaři. Vy mužští, kteří si myslíte, že všechno zvládnete, pak tu necháte ženskou samotnou.

5

Tohle je takový můj milý strom, roste hned na začátku a okolo něho chodím nakukovat do potůčku.

6

Potůček je jako hádek, kroutí se prozpěvuje a i ve velkých mrazech celičký nezamrzne. Jenže v mrazech sem chodím na korálky a cinglátka, která jsou na břehu rozvěšená na trávě, kořenech a klacíkách, které do potůčku napadaly. Letos nejsou, je teplo, ale určitě byly.

7

Ale i tak je tu krásně. Na tom kořínku v protějším břehu je ještě zbyteček cinglátka, ale takový chudinka, jen jako důkaz, že byly!

8

I když jsem chtěla udělat Dankovi radost, moc radosti z toho nemá, smutné oči mu zůstaly!

9

Mateřská školka smrčků. Tady jsem si najednou přála mít vánoce. Já jsem letos vánoce neměla, my jsme se spolu nějak minuly. Tady jsem měla najednou chuť dopustit se lesního pychu a odnést si jeden tan maličký smrčínek sebou, proč bych nemohla mít vánoce třeba 6. ledna, když v Rusku je mají prvního, Hanička je měla už v listopadu a někdo je slaví o rovnodennosti?!  

09

Trochu mne děsí jak je ten náš les rozrytý od prasat a to se nedomnívám, že to všechno stihlo to jedno, které jsem potkala při první návštěvě.

10

Vidíte ho jak smutně kouká?

11

Ono to ani nevypadá na zimu, spíše tak konec března.

12

I ti krtci se probudili a zase mi dělají ze zahrady pohoří.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Lesní "nášup" ema70 01. 01. 2013 - 21:48
RE(2x): Lesní "nášup" inenaso 02. 01. 2013 - 22:25
RE: Lesní "nášup" kerria 01. 01. 2013 - 23:00
RE(2x): Lesní "nášup" inenaso 02. 01. 2013 - 22:27
RE: Lesní "nášup" jarmila* 02. 01. 2013 - 15:06
RE(2x): Lesní "nášup" inenaso 02. 01. 2013 - 22:27
RE: Lesní "nášup" adil 03. 01. 2013 - 08:12
RE(2x): Lesní "nášup" inenaso 03. 01. 2013 - 08:34