Štědrý!

24. prosinec 2012 | 20.50 |

24Je večer, vlastně právě ten Štědrý, a všechno už máme za sebou, procházku tichou vesnicí s potokem, který spěchá, protože už zas všechen sníh který napadal v sobotu a neděli déšť spolykal, světélka která se nedala přehlédnout na domcích a právě teď, před malou chvílí nějaký divoch odpálil rachejtle a Danek v hrůze zalezl pod postel. Jinak pro nás dva  vánoce začaly  včera. To co mají dnes lidé k večeři, to jsme měli my včera k obědu a za stolem seděli ti, kteří tam patří. Celý zbytek neděle na stejném stole hořela Věřina svíčka plamenem čistým a jasným, tak dlouho, než celičká vyhořela. Dnes jsem zapálila druhou, Péťovou, ta nehořela plamenem jasným a čistým, ta mi vyprávěla. Ráno jsem ji zapálila, plamínek se chvěl, poletoval a najednou se mnou byla maminka: - "Děti, dojděte na půdu a seberte prádlo! Přes Štědrý den nesmí viset!" Poručila a já šla, sebrala jsem prádlo ze sušáku a poskládala do koše.24

  Potom jsem si sedla a naslouchala plamínku, který vyprávěl o Štědrých večerech, které jsem prožila o zvycích, o tom jak maminka po ránu vstala a při stlaní postelí zpívala koledy, jak táta vzal dva krajíce chleba a vyšel s nimi do konírny, aby podaroval Karla a Fukse, aby také věděli, že jsou vánoce. "Na kamnech nahoře jsou dva kusky vánočky, snad už bude dost tvrdá, vemte to a dejte po jednom kousku Pepině a Honzovi, jo a slepicím dnes nedávejte zadinu, ale neberte jim čisté pšenice, jsou svátky" přikázala zas maminka." Pepina byla ovečka a Honza beran.

  Dříve nebyly vánoce tím, čím se staly dnes. Dárky byly prosté i ten stromeček, byl sice vysoký až do stropu, vždyť ho táta uřizl v našem lese, ale čokolády na něm bylo poskromnu, svíčky jen obyčejné a dárky pod nim takové, které tvořily maminčiny ruce. Svetry, ponožky, rukavice a také nezbytné tepláky ke kterým nám našívala náplety, které samozřejmě vyráběla ona sama. jednou jsem měla pod stromečkem nedodělaný svetr, kus rukávu chyběl a tak tam byl i s jehlicemi.

24  Také mnou pokažené vánoce si pamatuje plamínek. Rozjančená puberťačka byla puštěná na dovolenku z učňáku a s ní přišly do klidného statku i hlouposti, které si dělala děvčata mezi sebou. Přemluvila jsem mladší sestru, že dáme té starší dárek! Našly jsme na půdě obrovské dřeváky, které se zabalily do pěkného papíru s mašlí a celé dny jsme Lidku napínaly, jaký nádherný dárek od nás dostane. Byla natěšená, když rozbalila onu hrůzu, nezasmála se jak jsem se domnívala, ale tím dřevákem po mně hodila, jelikož ani na chvilku nezaváhala, kdo je toho strůjce, netrefila se do mne, a dřevák se odrazil od dveří a potom přišel pláč, vzteklý divoký pláč s výčitkou, že jí ještě nikdo nic pořádného nedal a už ani ostatní dárky nechtěla rozbalovat, maminčiny vyčítavé oči a tátův přísný pohled se nedal přehlédnout a jak je vidět, ani zapomenout.

Lidka i když jí tehdy táta koupil šaty, které ji náramně seděly a slušely, (táta se přiznal, že si je ozkoušela prodavačka, která měla stejnou postavu) jí nepotěšily. Mně také koupil šaty, jenže mi byly veliké, byly ošklivě, kus látky by mi byl milejší, ale já musela mlčet, protože kdo pokazil vánoce, JÁ. 24

  Šel rok za rokem, vyrostli jsme a svíčka s mihotajícím světélkem mi připomněla první svátky mého synka. Bylo mu osm měsíců a stromeček se mu líbil, Nejkrásnější jsou dětské oči. Jenže to moje všetečné dítě se ráno probudilo a ten stromeček tam byl i s tím lesknoucím se zdobením, proto se rozhodl, že si ho zblízka prohlédne . Spal se mnou v posteli a nebylo pro něho žádným problémem přelézt mne a doplazit se až k tomu čarovnému stromku, stačilo natáhnout ručičku, aby na něho stromek spadl a on se zděšeně rozkřičel, aby prvně ochutnal tátovu ruku, která mu přistála na zadečku. Třetí vánoce už jsme toho tátu neměli, moc často tu ruku používal a nejen na něho.

  Za ty roky bylo mnoho a mnoho Štědrých večerů a jeden se podobal druhému. Ten dnešní je jiný, vlastně ani žádný nebyl, ani jsem nevečeřela, celé odpoledne jsme vzpomínali s Pepím na časy dávno minulé, když se čekalo na tátu až příjde z té jeho dílny, oni nedočkaví, já netrpělivá a když konečně přišel, šel se oholit, oblékl čistou košili, učesal si své nepodajné vlasy a sedl za stůl, abychom povečeřeli. 

Vzpomínek je jako máku, je i taková, kdy synek seděl mezi dárky i papíry, kterými byly zabalené a zklamaně řekl: - "Tak já jsem vlastně nic nedostal." Měl pravdu, peněz u nás nikdy moc nebylo a děti dostávaly většinou jen potřebné věci. Říkala jsem tomu tak s ironií "ošacovací akce," ale jinak to nešlo. Dávat si dárky je hezké, ale tvrdila  jsem, a za tím si stojím: - "Když jsou peníze, není žádné umění nakoupit to, co se nabízí," ale já už dávno takové dárky nepotřebuji a nechci, já potřebuji jen trošku toho jejich času, který mi věnují a tak přiznávám, že jsem letos měla bohaté vánoce i když teprve teď začaly.

  Celou dobu mi do pokoje na zem kreslil měsíc obdélník okna a než jsem to dopsala, zmizel i s měsícem, zašel za mraky, moc všem přeji krásné chvilky, ono není proč se štvát. Dárky se poschovájí do skříní, koupelen, vánoce by měly být přece jen o klidu a pokoji, vždyť se k nám začíná vracet sluníčko a ani ten konec světa nenastal a,....       

24

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (7x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Štědrý! petr Červenka 24. 12. 2012 - 22:42
RE(2x): Štědrý! inenaso 26. 12. 2012 - 04:15
RE: Štědrý! newold®blbne.cz 25. 12. 2012 - 09:26
RE(2x): Štědrý! inenaso 26. 12. 2012 - 04:17
RE(3x): Štědrý! newold®blbne.cz 26. 12. 2012 - 16:18
RE(4x): Štědrý! inenaso 27. 12. 2012 - 08:50
RE: Štědrý! pavel 25. 12. 2012 - 12:37
RE(2x): Štědrý! inenaso 26. 12. 2012 - 04:18
RE: Štědrý! tenisak 25. 12. 2012 - 17:22
RE(2x): Štědrý! inenaso 26. 12. 2012 - 04:19
RE: Štědrý! jarmila* 26. 12. 2012 - 15:04
RE: Štědrý! adil 27. 12. 2012 - 00:22
RE(2x): Štědrý! inenaso 01. 01. 2013 - 19:32
RE: Štědrý! hospodynka 27. 12. 2012 - 22:25
RE(2x): Štědrý! inenaso 01. 01. 2013 - 19:32
RE: Štědrý! skaut68-pise®vzpomina.cz 29. 12. 2012 - 21:23
RE(2x): Štědrý! inenaso 01. 01. 2013 - 19:33