Střípky dne

17. prosinec 2012 | 21.12 |

17Tak jsem se ráno rozjela na Sibiř, z domu vycházím za tmy, musím dávat pozor na to, abych si hned nenabrala vody do bot když jdu přes dvůr, silnice mokrá, navíc na ní drobný štěrk, který se mi dostává do podrážek u bot a potom tak nepěkně škrtá o asfalt, naši ulici nesolí (to jsme moc rádi) za Zdislavou se začalo malinko rozednívat a tak se dívám do krajiny která se probouzí a nabízí takový zvláštní pohled. Je to přímo jarní podívání, tmavé holé stromy a kolem takový "melír," - na dříve bílé ploše polí a luk se objevují pruhy, tam kde je orná půda, hnědé, tam kde jou louky a pastviny, zelené. Docela pěkné podívání, kdyby byl tak konec února takhle je mi líto, že ta krásná bílá je fuč. Když přijíždíme k Mimoni, začíná být kolem mlha, v té mlze je vidět stádo  kraviček, které tam na sněhu stojí, u nás jsme měli vždycky v zimě dobytek ve chlévě. Jiná doba, jiný přístup! Je to jiné plemeno,  tvrdí dnešní farmáři. Oni už dnes nejsou zemědělci, už jsou farmáři, tak asi proto.17

  Na Sibiři je mlha jako mléko, vlezná, hustá a páchnoucí kouřem komínů. Ne všude se topí voňavým dřevem a je to znát. Jelikož jsem požádala Míšu aby mi na chvíli svěřila malého Janíčka, trošku jsem si ho chtěla užít, pochovat, popovídat si s ním (už umí ono "grrr a agrrr) také se umí smát a téměř neustále. To má po svém tátovi, ten se také smál, když byl takhle malý. Až vyroste, však ho ten smích přejde, jeho tátu také přešel.

17  Takže den krásný, s Janíčkem přišla i Agátka a tak jsme si udělali předvánoční chvíli. S babičkou Irenou mi malá zazpívala koledy, také  umí modlitbičku,"andělíčku můj strážníčku,"  chtěla na mne abych řekla tu pro velké, jsem v tomhle negramotná, neumím . Když přišel čas, že jsem zas musela k nám domů, vzala si Míša své děti, Ira mne vyprovodila k autobusu a když mi zamávala, odešla do knihovny půjčovat knížky lidem ze vsi a já se nechala odvézt na kraj Lípy, kde jsem vystoupila, abych si ji prošla, na mostě nad Ploučnicí se zastavila,  chvíli pozorovala sněm kachem. To si nikdy v zimě nenechám ujít.

Byl to pěkný den, přiznávám a také přiznávám, že když můžu vzít malého tvorečka do náruče, zapomínám na všechny bolesti.

17

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Střípky dne adil 17. 12. 2012 - 21:44
RE: Střípky dne mi-lada 18. 12. 2012 - 20:50