Rozmarná

16. prosinec 2012 | 07.51 |

Ach ta paní rozmarná a nestálá, ta se včera předvedla. Jen ráno vyjdu z chalupy, už klečím na kolenou. - "Aha, je na čase abys brala předpovědi počaasí trošku vážně!" Řekla jsem si a pomaličku se došourala do kůlny pro dříví, abych si udělala teplo uvnitř. Potom Danka na řemínek a ven. Ono se řekne ven, ale ten "osel" táhne jako kdyby za sebou měl přnejmenším saně a né mne, která musí dávat pozor na každý krok. Drobně mžilo. Dole na konci vsi se potýkal traktor s mokrým sněhem, který vítr ještě za sypka nafoukal na silnici, utvořil z něho pořádnou přehradu. Traktor jezdil sem a tam a hrnul před sebou sníh, aby uvonlil silnici na Zlatý kopec. Tak jsme přelezli obrovskou haldu, kterou nahrnul zas na silnici od naší vsi a jelikož už se nám nechtělo stejnou cestou zpátky, jdem kolem průmyslové zóny, jak se nazývají ty krabice, které vyrostly namísto pšenice, žita, ovsa, kukuřice, brambor, co tam většinou rostlo v dřívější době! Chodníky jsou čisté bez sněhu, ale ta zámková dlažba je jak mýdlo. A tak jdeme v kraji nahrnutým sněhem, nechci se tu rozplácnout jako žába. Silnice kolem letiště je na pohled slušná, ale jen na pohled, stačí šlápnout a už to jede!

  Došli jsme v pořádku a tak jsem zavřela Danka doma a jdu ke Slávce, drobně prší, než jsem ušla tu cestu tak ze mne teče jak z vodníka. - "Ty si zmokla," politovala mne sestra a nabízí na převlečení suché věci. Odmítám a sedím u jejich stolu jen v punčocháčích a tričku. Když si vzájemně postěžujeme na to i ono, musím domů, musím uvařit na neděli, kdy nebývám doma a Pepíno se chodí najíst a tak i přes protesty jdeme s Alenkou, která mne doprovází k nám, prší, prší když ona  zas jde k nim, prší když na mne padl nápad, že když je ten sníh mokrý tak by se dal pěkně naházet do skleníku a nepadal by mi z lopaty jako ten sypký. Tak v tom dešti házím lopatu za lopatou pěkně vedle sebe na zem ve skleníku, pro příští vláhu. Jak tak dělám v mokrém sněhu pěšinku, tak si vzpomenu že maminka vždycky udělala slípkám pěšinu a ony potom po ní chodily a vyzobávaly trávu. Tak jsem "dojela" s lopatou až ke dveřím a šla pustit slípky, že budou radostí celé bez sebe. Nevím jestli měly radost, ale přišly až na zápraží a pokoukaly, aby se zas vrátily domů. - "Jste nevděčnice," poslala jsem z nimi, zas je zavřela a šla se konečně převléknout.

  Den skončil a je ráno, ještě nevím jak to venku vypadá, ale už si dám určitě pozor až tam konečně vyjdu. Vlastně z okna jsem viděla, že pole za našima je už téměř holé, Vánoce budou na blátě, jak nám už slíbili.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Rozmarná hospodynka 16. 12. 2012 - 08:23
RE(2x): Rozmarná inenaso 17. 12. 2012 - 05:06
RE(3x): Rozmarná hospodynka 17. 12. 2012 - 08:41
RE: Rozmarná tenisak 16. 12. 2012 - 09:11
RE(2x): Rozmarná inenaso 17. 12. 2012 - 05:07
RE: Rozmarná adil 16. 12. 2012 - 09:16
RE(2x): Rozmarná inenaso 17. 12. 2012 - 05:08
RE(3x): Rozmarná pavel 17. 12. 2012 - 12:13
RE: Rozmarná valach-ostrawski 16. 12. 2012 - 10:12
RE(2x): Rozmarná inenaso 17. 12. 2012 - 05:09
RE: Rozmarná zdenka"ren" 16. 12. 2012 - 13:57
RE(2x): Rozmarná inenaso 17. 12. 2012 - 05:10
RE: Rozmarná apok@lypsÍk 16. 12. 2012 - 15:00
RE(2x): Rozmarná inenaso 17. 12. 2012 - 05:11