Vesmír

6. září 2012 | 07.30 |

5Nemohu tvrdit, že jsem unavená, nemohu tvrdit, že jsem v pohodě, tak něco mezi tím. Pod okny mi kokrhá Lojzík, a já jsem do této chvíle trochu pracovala, trochu lenošila v koutku gauče s hrnkem kafe a dělala si vesmír. Když jsem byla malá, tak jsem v tančícím pruhu drobaných částeček prachu viděla víly. - Vlastně vy asi nevíte jak si dělám vesmír.5 Tak to když svítí v pruhu slunce oknem do světnice a já si sednu do stínu, vezmu malý polštářek a naklepu ho, vždycky se z něho uvolní drobné prachové částečky a ty potom v pruhu světla víří, plují, spojují se, potkávají se a já si říkám, takhle vypadá vesmír a já jsem jeho součástí. Nevadí, že jsem smutná, vlastně ani ne smutná, že se mi neurodilo tolik brambor jak jsem očekávala, vždyť jsem tu s jarem fňukala, že mi omrzly, tak kde mají vzít sílu, aby jich narostlo tolik, co bych si přála. 5A tak si říkám: - "Dnes vykopeš tři řádky," už si limituji i tu práci na zahradě, snad se to zlepší a nebo ne, nevadí jsem tu stejně už dlouho a proběhne pár dnů, kdy už to bude osm let, co jsem v chalupě bez něho, kterému jsem v duchu říkala: - "Lásko má veliká," a tak sedím a dívám se na drobané barevné částice prachu  a říkám si. - "Tam někde jsi, tam příjdu. Jestlipak mne poznáš? Osm let je osm let, zestárla jsem, už se neumím tak smát jako dřív, už bych nezvládla přenést Ještěd jak jsem tvrdila, že to kvůli Tobě bych ho přenesla, to kvůli tobě!!"

5  Chybíš mi s podzimem vždycky strašně moc, chybíš mi s jarem stejně tak, v zimě si mě zahříval,...Zítra by to bylo půl století! 

Zahrada mi v těchto dnech svltí žlutou, všude je žlutá i když mezi ní je Liduščin slez a ten je fialový. Tolik semínek nadělal. Příroda stejně plýtvá semínky, aby se každý druh zas s jarem objevil. Já na to mám sice na zahradě skřítky, ale jinde nevím? 

Dole jsem zadělla na švestkové knedlíky, Alenka mi poslala celičký košík a tak už od pondělka je jím a jím a teď budou knedlíky, potom snad ještě koláč s makem a švestkami, to je dobrota, kterou nám dělala maminka a tak při jeho pečení je vždycky se mnou. Maminka říkávala: - "Na světě je krásně do té doby, než ti začnou odcházet ti, které máš rád," je to obrovská pravda! - Na světě je krásně, ale někdy i když se moc snažím objevovat krásu a nejen pro sebe, někdy ji nevidím.5

Pomalu  rozkvétají i ty omrzhlé fuchsie, opravdu pomalu. Za chvíli příjde doba, kdy je budu uklízet a ony budou v plném květu.

Všechno je nějak obráceně.  

Článek jsem psala včer, dnes jsem ho chtěla smazat, ale proč nepřiznat, že mám občas i tyhle nálady a to nemohu tvrdit, že mne přes noc opusiliy.                                                                                                                                                                                                                       

5

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.33 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Vesmír hospodynka 06. 09. 2012 - 08:07
RE(2x): Vesmír inenaso 06. 09. 2012 - 09:37
RE: Vesmír levap 06. 09. 2012 - 13:01
RE(2x): Vesmír inenaso 06. 09. 2012 - 18:17
RE: Vesmír zdenka"ren" 06. 09. 2012 - 13:32
RE(2x): Vesmír inenaso 06. 09. 2012 - 18:18
RE: Vesmír tales 06. 09. 2012 - 19:10
RE: Vesmír amelie00 07. 09. 2012 - 02:16
RE: Vesmír newold®blbne.cz 07. 09. 2012 - 07:38
RE: Vesmír adil 11. 09. 2012 - 08:24