Jen malá vzpomínka

19. březen 2010 | 05.41 |
› 

Je svátek všech Pepíků, Josífků, Pepčů, Pepin a kdo ví jak se tohle jméno ještě říká. Mám k němu 

velice vřelý vztah. Můj otec byl - Pepík! Můj bratr je -  Pepík! Můj muž byl- Pepík! Můj syn je - Pepík! 

Můj synovec je - Pepík! Jeho syn je - Pepík!

  U příležitosti dnešního dne jsem vyhrabala v paměti jednu vzpomínku.

   Když jsem se stala "mladou paní" s příjmením toho, kterého jsem považovala téměř za Boha,

věděla jsem, že mám sokyni, ale zatím jsem nad ní vítězila. Jednou asi po dvanácti letech

 téměř mileneckého života jsem pochopila, že to s mou převahou začíná být na "štíru." Začínala

mít navrch! Pepa u ní vysedával někdy i celou noc, nebo si dokázal ráno časně přivstat, jen aby

nezmeškal. Ona ta DRUHÁ začala být přitažlivější!!!!

  I já jsem si s ní z počátku chtěla porozumět a tak jsem se pilně učila řečí, kterou s ní Pepa

komunikoval a neustále jsem si vtloukala do hlavy slovíčka: - " Že: - "A"  je akát, to znamená tečka,

čárka, jinak řečeno: - ty -tá!" "B" blýskavice ,"C" cílovníci,"D" dálava,atd. Krátké slabiky jsou

tečkou, tedy "ty" dlouhé čárkou, tedy "tá" Když už jsem docela slušně ovládala celou abecedu,

přešel Pepa z "klíče" na mikrofon, takže celé moje dření bylo na nic.

  Zřejmě mnozí pochopili, že se jednalo o vysílačku,  můj Pepa byl vášnivý radioamatér.

  Měl svátek jako ho má i dnes a tak jsem složila slůvko ke slůvku a dala do nich všechna svá

zklamání. Krasopisně vše opsala, ozdobila podle "Alšova Špalíčku" okraje papíru a věnovala

to Pepovi jako dárek. Dnes jsem si udělala  čas a vyhrabala onen výtvor!

                                 "Miláčku, ty snad spíš!

                                 Ty vážně nic neslyšíš?

        Mé tělo přepadla touha a noc je tak příšerně dlouhá

                               a ty jen spíš!

                               Sluchátka na uších - toužení neslyšíš

                               to jenom ty-ty-tá-tá

                              si otevřelo k tvému srdci velikánská vrata.

                              Pláčem nic nespravím - výčitkou teprve

                             když se tak zamyslím - není to poprve.

                             Miláčku, ty snad spíš - ty vážně nic neslyšíš!

  Přiznám se, že až dnes jsem pochopila reakci  i tu jeho prostou větu: - "Co pořád chceš?

Mně stačí, že tu seš?" - Asi by mi teď stačilo kdybys tu "jen" byl a třeba u té své vysílačky.

Když už  je všechno pryč, posílám Ti tam do toho nového světa kytici tulipánů

které si měl tak rád.

tulipány

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Jen malá vzpomínka newold®blbne.cz 19. 03. 2010 - 08:04
RE(2x): Jen malá vzpomínka nena 19. 03. 2010 - 13:45