Chumelí

21. prosinec 2011 | 16.54 |
› 

Postávala jsem u okna a dívala se jak tam drobně a tiše poletuje sníh. Takhle to mám ráda. Na krmítku se střídají sýkorky a jedna z posledních růží na dlouhém stonku se mírně kývala jako by říkala. "Studí to, studí, kdepak je sluníčko? Kampak se schovalo?"

  Všechno kolem je najednou nějaké čistší, dokonce se mi zdá, že moje letité záclonky ve světnici jsou bělejší, okna čistější i když je zas kočky z venku upatlaly. Sedávají na parapetu a loudí dovnitř chalupy. Teď je zima, tak je pouštím okamžitě, aby si Míňa pohověla za kamny, a Péťa na gauči o který se dělí s Dankem. Ráno jsem byla nakoupit nějaké ovoce a teď sedím tady, v kamench  mi praská smrkový špalek, je to velice příjemné, jak to teploučko, tak plamínek, který se komíhá za tím okénkem. Ježíšek mi dobře vybral!

  Včera jsem se vrátila pozdě večer, nebo to už byla noc? V půl jedné jsem odjížděla na Sibiř, abych tam dorazila ve třičtvrtě na čtyři a od čtyř měli děti ze školky a školy v kostele  představení. Neslíbila jsem svou účast  najisto,  o to víc jsem všechny překvapila.

PC200021

Tohle je zastávka Velký Valtinov. Bývají tu pštrosi a tak jsem si myslela, že je přes okno zvěčním, zřejmě jsou ustájeni někde, kde není zima. Po sněhu tu není ani památky. V České Lípě jsem měla čas hodinu, jelikož mi samozřejmě autobus o jednu pouhou minutu ujel a tak jsem prošla městem.

PC200022

Před čtvrtou jsme zamířili do kostela. Byl plný a před oltářem ti nejmenší začali svůj program koledou: - "Narodil se Kristus Pán."  Znělo to dojemně a děti zpívaly s nadšením. V kostele vonělo chvojí a dětsk hlásky ho naplnily zcela.

PC200025

Vašík točil pro pozdějíší připomenutí. 

PC200028

Tohle už jsou školáci. Naše Adélka v tu chvíli Panna Maria s Ježíškem v náručí je důležitost sama.

PC200035

To světlo v dětských očích není od nadšení, ale od blesků, které na děti vysílali jejich rodiče a prarodiče z foťáků. Pásmo měli hezké, plničké koled, pastýřové tu byli i se svými ovečkami, které svírali v náručí stejně jako Madlenka malého Ježíška.

  Domů jsem odjížděla v půl sedmé a tak jsem si ještě mohla pohrát s dětmi a měnit se podlet toho,co na mne ta malá Cácorka chtěla. Hned jsem byla králem, potom rytířem, královnou, sluhou, prostě co se jí zrovna zachtělo. Také slzičky si našly svou chvíli a to když jsme přiskřípli Adélce prstík v krabici od jedné z her. Cesta domů byla už ve tmě a po čistém zážitku v kostele mi připadaly domy přezdobené blikajícími světélky jako cirkusová manéž.

  Článeček jsem začla psát dopoledne, když krásně padal sníh, potom jsem si odskočila uvařit a teď večer už máme ze sněhu mokrou nechutnou břečku, napršelo nám do něho. Jak to tam Renatko divně čaruješ?!  

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Chumelí newold®blbne.cz 21. 12. 2011 - 17:03
RE(2x): Chumelí inenaso 21. 12. 2011 - 20:10
RE: Chumelí hospodynka 21. 12. 2011 - 19:48
RE(2x): Chumelí inenaso 21. 12. 2011 - 20:10
RE: Chumelí skaut68-pise®vzpomina.cz 22. 12. 2011 - 06:09
RE(2x): Chumelí inenaso 22. 12. 2011 - 20:44
RE: Chumelí mi-lada 22. 12. 2011 - 12:43
RE(2x): Chumelí inenaso 22. 12. 2011 - 20:46
RE: Chumelí ema70 22. 12. 2011 - 23:43
RE: Chumelí iva221 24. 12. 2011 - 15:12