Žiju

13. říjen 2011 | 15.46 |

Ještě včera jsem si myslela, že končím tady na tom světě. V noci se mi srdce tak moc zvětšilo, že bylo nejen ve mně, ale i kolem mne, leželo na polštáři, tlouklo jako splašené a já se dusila, já jsem se třásla jako ten sulc na talířku před vidličkou. Celou noc! Ráno jsem si připadala jako vytažená ze ždímačky, nějak jsem nemohla pochopit, že ještě jsem, jelikož jsem cítila takovou tíhu, jako kdyby na mne spadl celičký Ještěd. Na dnešek jsem spala spánkem spravdelivým, a dnes normálně uvařím, a obložím se knihami a prohlížím a prohlížím kterou, ale potom jsem vzala jednu, rozečtenou asi týden, Kniha o životě a smrti.

  Danek si hověl, Pepí před obědem si hověl, já si s klidem spokojeně četla.  

13

PA130109Bohové prodávají všechno lacino, řekl starý básník. Měl dodat, že nejlepší zboží prodávají nejlaciněji. Vše, co skutečně potřebujeme lze koupit za nepatrný peníz, jen zbytečné věci jsou za vysoké ceny. Vše skutečně krásné se vůbec neprodává, je to dar nesmrtelnosti bohů. Je nám dovoleno hledět na východ a západ slunce, na oblaka plující po obloze, na lesy, pole na nádherné moře, aniž platíme jeden haléř. Ptáci nám zpívají zadarmo, zadarmo si trháme u cesty divoké květy. Do hvězdami osvětené síně Noci neplatíme vstupné. Chudý člověk spí líp než bohatý. Skromné jídlo chutná líp než neustále vybírané lahůdky. Spokojenosti a klidné mysli se  daří líp v malém vesnickém domku než v městském okázalém paláci. Pokud máme sebe, stačí několik přátel, několik knih, skutečně jen několik a pes.

  Tak to je část z knihy o životě a smrti od Axela Munthe. Asi jsem to dnes potřebovala číst, abych si uvědomila i svá slova, když jsem kdysi  tvrdila, že všechno krásné je zadarmo a vlastně jinými slovy jsem tvrdila to, co spisovatel. Vzpomněla jsem si také na slova, která jsem před časem řekla svému dítěti. - "Hlavně aby ti zůstala duše čistá!" - Vím proč jsem to říkala a proč to budu tvrdit dál, vždyť špíny, intrik je kolem dost a dost, stejně jako, lhaní, přetvařování, překrucování skutečnosti.

Takže dneska nic víc, než cizí slova, která jsem asi potřebovala slyšet a nebo číst.

Miluji knihy i když už dávno nečtu romány, můj táta by řekl, že si plním hlavu nesmysly a potom z nich  blázním. Možná. Pamatuj si děvečko, že seš moje a pokud budu moci, pomůžu! Od toho vlastně mámy jsou.

PA060001

Jo a tohle jsem si koupila nedavno a nechám si to až zahradu přikryje bílá duchna a v kamenech se bude topit po celý den a praskat budou modřínová polínka a světnice mi bude vyprávět a můj skřítek Řešetláček si bude hovět v hrnečku na bramborovou polévku na římse kamen.  

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Žiju zdenka"ren" 13. 10. 2011 - 19:30
RE: Žiju inenaso 13. 10. 2011 - 20:08
RE: Žiju lentilka®sdeluje.cz 13. 10. 2011 - 21:11
RE(2x): Žiju inenaso 13. 10. 2011 - 22:15
RE: Žiju newold®blbne.cz 13. 10. 2011 - 22:30
RE(2x): Žiju inenaso 14. 10. 2011 - 07:31
RE: Žiju adil 14. 10. 2011 - 13:18
RE: Žiju hospodynka 14. 10. 2011 - 15:51
RE(2x): Žiju inenaso 14. 10. 2011 - 16:00
RE(3x): Žiju hospodynka 15. 10. 2011 - 06:41
RE(3x): Žiju jája 24. 10. 2011 - 17:25