Nejen dříví

7. září 2011 | 21.52 |

Už několik dnů štípu dříví. Pepí mi každý den nařeže (pilou) aby si někdo nemyslel, že nařeže mně! Nadělá mi hromadu krásných březových špalíků a já se snažím přes den z nich nadělat polínka a ta polínka naskládat kam se dá. To je jak Liduška psala. - "Až se zima zeptá co jsem dělala." Jo a při tom štípání dříví mne napadají  všelijaké myšlenky. Hodně při tom vzpomínám na dny dávno prošlé a když se "setkám" z dobou, která se mi moc líbila, tak při ní zůstanu a dopodrobna se vracím ke všem okamžikům, ke všemu co mne tehdy zaujalo, a co se  mi líbilo i nelíbilo. Tak vlastně vznikla ona včerejší "Poslední kapka," jelikož jsem při té krásné a voňavé práci myslela na chlapy!

P9060001  

Kdysi jsem pracovala v malé provozovně a měla tam těch chlapů patnáct a někdy i dvacet! Bylo nám  kolem pětadvaceti až třicet lety, byli jsme vlastně stejně staří, jen Ládík , tomu bylo o dobrých patnáct více a ještě tam byl jeden "dědek" před důchodem, kterého jsem docela nesnášela, jelikož mi nosil v tašce každý den pomačkanou kytici aster. Nemám dodnes ráda astry!

  To je takové přiznání na jaké chlapy jsem u toho štípání mysela. Řekla jsem si: - "Holka, každý den jednoho pomluvíš," tak jsem s tím pomlouváním včera začala. Na moji obhajobu asi tohle. Byli jsme bezva parta, věděli jsme o sobě všechno a nebo alespoň téměř všechno. Takže o mužských si já nikdy nedělala  moc veliké iluze. Kdybych dělala mezi ženami, neměla bych je asi ani o nich, ale to je vedlejší.

P9070092

Protože byl mezi námi přece jen jeden, který o životě věděl víc jak my a dosáhl věku, kdy mužům se zdá, že jim ujíždí rychlík, a oni mají pocit, že musí honem naskočit, aby mu neujel, nějaký čas zřejmě bojoval sám se sebou, a protože byl docela povídavý a zřejmě se neměl komu svěřit, a já byla vlastně taková vrba všech, dovídám se jednou po ránu, než jsme otevřeli ten náš "krám," že: - "Víte paní (to byl s tím starým protivným astrovým dědkem jediný, kdo mi vykal) já už si vedle Věrky nepřipadám jako chlap. Já už s ní žiju jen jako bratr se sestrou." 

"Ha", říkám si. "Ládík někoho má." 

P9060002

Byla jsem v tom podniku taková holka pro všechno. Hospodářkou, účetní, vařila jsem kávu, myla po "chlapech" nádobí, nadávala jsem jim, oni si z toho nic nedělali a o to víc mne zlobili, byla skladnicí náhradních dílů, starala se i o jejich příruční sklady a když dispečerka potřebovala, seděla jsem za jejím stolem a vyřizovala zákazníky. Prostě holka pro všechno. Znala jsem všechny manželky, milenky nynější i opuštěné, dokonce jsem tušila i ty budoucí, věděla jsem kdo s kým, byla jsem prostě jednou z nich.

Všechna narozená mininka těch našich "chlapů" měla ode mne upletený svetříček s čepičkou do "kolébky," jejich maminky, když potřebovaly nakoupit, strčily si kočárky s mrňaty ke mně do té moji malé kanceláře a já se stala chůvou. Proč tohle píšu, znala jsem i paní Věru, hezkou, milou, trošku ustrašenou (nezdržuju vás, aby se na vás Ladík kvůli mně nezlobil, když já si tu s vámi tak dlouho povídám),  

P9060004

Samozřejmě po velice krátké  době, kdy se v Ládíkovi probudila ona potřeba být chlapem, se na něj provalil vedlejšák, milenka! Co myslíte, napadne některého "chlapa,"  že když se on necítí vedle své žerny jako chlap, že se možná jeho žena nikdy vedle něho necítila jako ŽENA. Asi nenapadne, to by mu jeho ješitnost nedovolila.

P9060005

Sblížily jsme se s paní Věrou natolik, že se začala i ona svěřovat a já se jí zeptala: - "A byla jste s ním vůbec někdy  šťastná?" Oni to mají mužští v manželství lehčí jak ženy. Žena porodí dítě a to dítě ji sváže ruce, to dítě je na celý život. Muž odchází z domova kdy se mu zachce, dál se stýká s kamarády, dál se baví jako dříve, ale žena nemůže, stala se mámou na 24 hodin denně. Když se něco na dítěti "nepovede" ten mužský přičítá onu vadu ne sobě, ale ženě, vedle které se přestává pomalu cítit jako "chlap."

P9060009

To je březová kůra, dobře se s ní zatápí. Je lepší jako šišky.

Nebudu psát jak to dopadlo, každému je doufám jasné, že Ládík není žádný Ládík, ale třeba Franta, nebo Aleš, že Věra není Věrou, ale Jarunou, nebo Janou, že vztahy, které měli moji spolupracovníci mi moc pomáhaly v mém osobním životě, chápala jsem víc než možná bylo zdrávo, ale byla to ta nejkrásnější doba krom toho, kdy moje děti byly malé.

P9060007

Daní, pro dnešek to stačí, stejně už mne bolí ruka, tak jdem domů!

   

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (5x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Nejen dříví zdenka"ren" 07. 09. 2011 - 22:25
RE(2x): Nejen dříví inenaso 08. 09. 2011 - 06:35
RE: Nejen dříví newold®blbne.cz 08. 09. 2011 - 07:56
RE(2x): Nejen dříví inenaso 08. 09. 2011 - 09:07
RE: Nejen dříví am 08. 09. 2011 - 08:51
RE(2x): Nejen dříví inenaso 08. 09. 2011 - 09:10
RE(3x): Nejen dříví am 08. 09. 2011 - 10:30
RE: Nejen dříví jiřina 08. 09. 2011 - 10:15
RE(2x): Nejen dříví inenaso 08. 09. 2011 - 12:22
RE: Nejen dříví adil 08. 09. 2011 - 13:32
RE(2x): Nejen dříví inenaso 08. 09. 2011 - 21:16
RE: Nejen dříví adil 08. 09. 2011 - 13:36
RE: Nejen dříví mi-lada 08. 09. 2011 - 15:25
RE(2x): Nejen dříví inenaso 08. 09. 2011 - 21:12
RE: Nejen dříví levap 09. 09. 2011 - 17:57
RE(2x): Nejen dříví inenaso 10. 09. 2011 - 05:00
RE: Nejen dříví iva221 09. 09. 2011 - 21:43
RE(2x): Nejen dříví inenaso 10. 09. 2011 - 05:02
RE: Nejen dříví ema70 09. 09. 2011 - 21:49
RE(2x): Nejen dříví inenaso 10. 09. 2011 - 05:03