Opičák

16. duben 2010 | 05.14 |
› 

Pohled z okna - prší! Pepí jde do nemocnice na kontrolu, už jde pěšky,  musí tu nohu rozchodit

a tak nabízíme: - "Půjdeme tě vyprovodit k autobusu a potom si zaskočíme na Opičák."

"Dobrej nápad," schválil nám ho a  Danek už tancoval kolem vodítka, už - už abychom šli.

Tak i Vás vezmu na Opičák. To není žádné zvíře, to je kus země, rozlohou pouhých 3,5 ha,

kde je vše nechané tak, jak to sama příroda vytvořila. Kdysi asi před stoletím tu byla cihelna

zůstala po ni zdevastovaná zem, a příroda si tu  pomohla a vytvořila takový prales, který 

je téměř ve městě, který je tím městem obléhán, na který se tlačí z jedné strany letiště, z druhé

půmyslová zóna a v tu dobu se tohoto kousku přírody ujmuly ochránci, vykoupili  část lesa

 a jejich snahou je, přikoupit další. 

1

Den je jak  z mléka, mlha hustá, prší, ale se psem ven musíte, tak jako tak.  Vešli jsem na Opičák,

hned za branou je jeden z "nebeských rybníčků." Svůj název dostaly podle toho, že voda v nich je pouze

z jarního tání a ta, která naprší. Jsou to jámy po dolování cihlářské hlíny, které časem zarostly

a naplnily se vodou. Tenhle je snad jediný, který je zelený "žabincem."

2

Jinak je tu necháno vše tak, jak šel čas. Stromy obrostlé mechem, popadané, mrtvé i živé tu stojí

i leží, prostě prales.

3

Sem tam se objeví překvapení. I když sem chodím léta, ještě jsem si nevšimla divokého česneku. Docela

mne to  potěšilo. Před dvěma lety jsem přinesla  cibule sněženek a bledulí ze své zahrádky a loni

mne "pohladily" tím, že kvetly, že se neztratily a v tento čas jsou odkvetlé a pomaliačku se rozrůstají. Ještě bych

měla nějaké kovalinky donést. Jinak tu potkávám plicník, barvínek, kokořík, hlavně pak kopřivu, bršlici, proto

sem v letních měsících moc nechodím, kopřivy jsou až do pasu!

4

Vodívám na Opičák i děti a vyprávím  báchorky o tom, že tenhle strom je ještě z pravěku, on na to totiž

vypadá. Letošní říjnový sníh tu nadělal veliké škody, a právě tenhle prastarý to odnesl snad nejvíce.

5

Pozorovatelna. Krásně se tu sedí, když ovšem svítí sluníčko, ptáci tu vyzpěvují, Danek  dokáže klidně

ležet u mých nohou a trpělivě čekat, až se mi uráčí jít zase dolů. Na informačíní tabuli se každý doví

co lze potkat v lese, co a kdo tu zpívá a celou historii pralesa.

6

Možná to působí trošku depresivně, to tlení, ten zánik, ale všechno co začlo musí někdy i skončit, to je

zákon života.

7

Nebeských rybníčků je tu několik, na dvou jsou nové lávky,  z kterých se dá pozorovat voda,  je

temná, odchová malé kačenky a  dá život žabkám.

8

Jaro se tu hlásí o svá práva, zelená se to na každé větvičce, snímek je trochu rozmazaný, foťák si vzal

kůru stromu za svěží zelení. Špatně jsem poručila.

9

 Cosi tu vyrůstá. Možná lavička, možná ,  - Kdo ví, ale něco to bude. - Možná strážce!

10

Tady mi káplo přímo na objektiv. Snažím se chránit foťák, už jsem jednou "utopila" kameru na Jizerkách,

podruhé mobil na Ralsku, nerada bych přišla o tuhle poslední hračku.

11

Mlha, tlení, nikdo nikde, jen já a pes! Jo a ještě všude přítomná voda, mám nové holínky, heč,

tak je tu pořádně vyzkouším.

12

Mohutné vrby pomalu umírají. Říká se, že stromy umrají ve stoje, vždycky to není pravda i když jsem 

viděla mrtvé jilmy, které byly bílé od kořenů až po koruny a jejich obnažená těla svítila do dálky.

13

Pomaličku už jdeme z pralesa ven, a namíříme si to domů. Dankovi se tu nelíbí ale není to proto, že by

mu snad vadil déšť, vadím mu já, že ho nechci pustit z vodítka. To tak , kdysi jsem to  udělala,

vyběhl odkudsi zajíc a kde byl Danek? - Neposlechl, tak od té doby v lese vždycky jen na vodítku.

14

Jen tak na ukázku krásu okolí. Tam za těmi stromy bydlíme.      

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Opičák newold®blbne.cz 16. 04. 2010 - 07:29
RE(2x): Opičák contritus 16. 04. 2010 - 07:34
RE(2x): Opičák nena 16. 04. 2010 - 13:14
RE: Opičák contritus 16. 04. 2010 - 07:32
RE(2x): Opičák nena 16. 04. 2010 - 13:16
RE: Opičák jano 297 16. 04. 2010 - 15:48