Dětská filosofie

24. listopad 2010 | 06.04 |

Mám za sebou období, kdy pro mne děti byly něco jako kapka živé vody, proto jsem využivala každého okamžiku, abych byla s nimi a mohla vůbec dýchat. Madlenka byla tím světlým bodem, který to vždycky dokázal. - Je to moje upovídaná pravnučka. Chodily jsme obě babičky pro ni do školky "po O" to mají děti rády, nemusí ve školce spát.

Masdla Vyzvedly jsme tedy Madlenku a šly cestou nad vesnicí, jakých už je poměrně málo, bylo v ní poměrně dost bláta a ona brebentila o všem, co se ten den přihodilo.

 "Byli jste na vycházce?" Zeptala se Irča.

 "No - nóóó," odpověděla a hned vykulila na Irenku svá kukadla a zeptala se: -    "Jak to víš, babičko?"

  "Máš zablácené botičky," přiznala svou jasnovideckou schopnost Irča a Madlenka se podívala na své botičky a už tu bylo: - "No - nóó´." A horlivě pokyvovala hlavičkou až jí světlé vlásky poletovaly.

  "Nóó - paní učitelka nám říkala, abychom nešlapali do bláta a taky do hovínek jsme neměli šlapat." Dovídáme se.

  "To je rozumná paní učitelka," pochválila babička Irenka.

  "No jó, ale Vojta do něj šlápnul!" Rozváděla svou informaci dál Malá.

  "Do bláta?" Chtěla si ujasnit prohřešek Vojty Irča.

  "Néé - do toho hovínka přece!"

  A věděly jsme všechno. 

děti

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Dětská filosofie distressed 24. 11. 2010 - 16:35
RE(2x): Dětská filosofie nena 25. 11. 2010 - 06:40
RE: Dětská filosofie marinka 24. 11. 2010 - 23:34
RE(2x): Dětská filosofie nena 25. 11. 2010 - 06:44
RE(2x): Dětská filosofie newold®blbne.cz 25. 11. 2010 - 13:08
RE: Dětská filosofie jája 30. 11. 2010 - 20:30