Po břehu Jizery

22. listopad 2010 | 07.01 |
› 

Musím se přiznat, že jsem včera přišla z "vycházky" uondaná tak, že nakrmit zvířátka a padnout. Noha mě bolela jako čert, špinavá jsem byla jako ta nejposlednější šmudla, moje nové botičky dostaly skutečně záhul, ale krása!!!! Teď ráno už je to lepší, nohu rozchodím přinejhorším spolknu malou bílou pilulku a bude dobře. Tak se podívejte na partu janků, kteří myslím překonali sami sebe. 

01

Takhle vypadalo ráno, nejprve měsíc v úplňku, potom mlha, která měla být sluncem "sražena" k zemi a nakonec vycházející slunce. To už se vyhouplo nad město a slibovalo krásný den. Z vlaku na Bakov nad Jizerou jsme pozorovali čisté nebe, po chvíli bílé malé mráčky a než jsme dojeli na místo, nebe se zatáhlo a slunce nikde, ale nerpšelo a tak jsme měli přece jen výlet jaksepatří.

1

Nejprve jsme byli na hradě Zvířetice, tam proběhlo všechno k naší spokojenosti, a poté jsme se vydali přes Jizeru po mostku, který zrovna nebyl pro nás, patřil k té obrovské rouře, která se klene přes řeku, ale přešli jsme.

2

Řeka byla klidná, měla jsme pocit, že snad ani neteče, že stojí bez vlnky a věrně odráží stromy na svém břehu.

3

Přijal nás  bukový les plničký listí, s pěšinkou kde jsme museli jít jeden za druhým, ale v pohodě se dalo.

4

Ještě z dálky na nás hleděla zřícenina Zviřetice, rozlehlá, jen škoda, že nebylo vidět dál než na pár domků pod ní.

5

Pěšina vede jednou blíž, podruhé dál od řeky, ale věrně ji kopíruje.

6

Tohle nepotřebuje slov.

7

A že nás bylo!

8

První maličký problém, rokle kterou teče pramínek vody byla však přeložena lávkou a tak jsme se na druhou stranu dostali docela dobře.

9

10

Myslím, že tady nastal ten první problém. Padlý strom nešel obejít, nešel podlézt, musel se přelézt! Asi bych nevysvětlila Pepovi, kdyby doma seděl u  vysílačky a já přišla z "vycházky" zmazaná na tak podivném místě. Strom byl mokrý, špinavý a tak vnitřní strany kalhot část té špíny odnesly sebou a já měla ty kalhoty, když jsem šla z domu velice světlé a čisté, první špínu jsem na nohavice nabrala už na letišti, kde bylo také bláta požehnaně a tady na tom místě jsem je dorazila! (Ještě nikdy jsem si nevzala na výlet bílé kalhoty! Po včerejšku je jasné, že už si je nikdy nevezmu)

11

Kousek za padlým stromem byla taková nenápadná stružka z vrchu dolů k řece a pod listím blátíčko takové řídké, jemné, klouzavé, mohla bych to přirovant až na tu barvu k malbitu, který  koupuji na malování a ještě jsem ho nezředila. Klouzalo to tak, že první který na ono místo vstoupil, byl v okamžení na kolenou a i tak mu to popojíždělo dolů k řece.

12

Ostatní už jsme si dávali veliký pozor i když pádů bylo ještě dost a dost.

13

Moc toho v tom lese krom listí a chorošů není ke koukání. Ale zase je vidět docela dobře na řeku a nahoru na holé našedlé kmeny buků.

14

Už jsme za oním ošemetným místem a zas kráčíme dál, 

15

Loučíme se s lesem.

16

Přecházíme most přes Jizeru.

17

Takhle nádherná byla z něho.

18

Pak jsme šli loukou a libovali si, že se nám pěkně v mokré trávě očistí boty, ovšem pak přišla strouha a za ní blátivá cesta plničká stop od podkov koní, rozblácená tak, že jsme na tom byli stejně jako předtím. Někteří se vrátili.

19

Konec útrapám, už to máme jen kousek.

20

Tak kvůli téhle zřícenině se sem trmácíme, abychom se na ni mohli podívat jen skrze mříže  zamčených vrat. Dole nás totiž přivítala cedule.

21

Bohužel, není ani duben ani říjen, ale konec listopadu!

22

Vracíme se k nádraží. Jeden z domorodců nám poradil, že nemusíme tím blátem, že můžeme kolem kolejí po celkem slušné pěšině a tak zdrávy došly! 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Po břehu Jizery jarmila 22. 11. 2010 - 12:48
RE(2x): Po břehu Jizery nena 22. 11. 2010 - 14:02
RE: Po břehu Jizery adil 22. 11. 2010 - 13:25
RE(2x): Po břehu Jizery nena 22. 11. 2010 - 14:03
RE: Po břehu Jizery mi-lada 22. 11. 2010 - 16:38
RE(2x): Po břehu Jizery nena 22. 11. 2010 - 20:19
RE: Po břehu Jizery tenisak* 23. 11. 2010 - 00:14
RE(2x): Po břehu Jizery nena 23. 11. 2010 - 05:46
RE: Po břehu Jizery jája 30. 11. 2010 - 20:37