Křižanské sedlo

12. srpen 2010 | 07.21 |

Irča si přijela pro Vašíka, budou mít doma pouť a to tam nesmí chybět. Pomohla mi s nějakým tím nepořádkem na zahradě a ve sklepě, kde to tedy vypadá stále ještě děsně, naplavená mulčovací kůra, tráva, kterou mulčuji pod rododendrony a plavoucí přepravky, naštěstí prázné až na pár starých  brambor, které jsem si šetřila na bramboračku, z nových není tak dobrá. Ještě se tam musí v holínkách, ještě všechna voda neodtekla, ale už jsme toho měli dost všichni a tak padlo slovo: - Výlet?!

1

Volba padla na Křižany vlakem a nahoru ke Křižanskému sedlu, přejít Ještědské pohoří téměř až k Výpřeži a ptom dolů. Je to naše letní oblíbené courání, les je tu krásný, čistý, cesty úplně bez chybičky. Tohle je nádraží u nás, plno ploštiček se tam vyhřívalo na lípách a u písku, který slouží k posypání v zimních měsících, dnes  se to tam hemžilo velkými černými mravenci. Vašík jim  vždycky dává kousíčky trávy a vybere si jednoho, aby ho pořádně prozkoumal na své ruce a dívá se, jak se chystá kosnout ho do nehtu, nebo do bříška prstů. Má z toho "vánoce" jak se mravenec snaží.

2

Z nádraží se jde nahoru silncí, která vede přes kopec do Kryštofova Údolí. Dolů pod ní býval krásný třešňový sad, sice s jarem ještě kvete a svou krásu jaksi připomíná z dálky, ala stromy jsou to staré, polámanmé a umírající jako vlastně všechno co tu máme z dřívějších dob..

3

Mám ráda tu cestu, je z ní nádhjerný pohled do kraje, Panorama menších i větších kopečků a kopců, kterým dominuje  Ralsko, Bezdězy a před tou krásou kdysi pole (někde i dnes, asi dozrálá řepka, či co v dáli) Ještěd se tu skromně krčí za lesem a jen svou špici vykukuje. Tahle paní vezla na kole dítě, které strašně plakalo, chtělo svého dědečka a tak jsme se dověděli, že by děda s tou zátěží dítěte ten kopec nevyšlapal. Potkali jsme je ještě později na lesní cestě, to už byli všichni a dítě si to hovělo za svým dědečkem a bylo velice spokojené.

4

Tady se kopec lomí, tady i naše cesta silnicí končí a my zajdeme na lesní.

5

Máme sice košíček, ale já ani Irča se nemíníme prodírat lesem, potřebujeme si pěkně popovídat v prostředí, které je nejen krásné, ale také chápající.

6

Tohle jsem ti chtěla ukázat, říkám Irče, když jsme nad průsekem mezi stromy.

7

Zatím co my jsme na cestě, kluci si vyšli nad ní a už slyšíme: - "Dejte nám ten košíček, tady jsou houby." Tak jsme daly košíček a nedohodly se na tom, kde se sejdeme, abych pak byla celá nervní, jestli Pepí Vašíka někde v tom velikém lese neztratí.

8

Tady nám břízky dělaly bránu nad cestou. Je tu ticho a počasí je přímo dělané na takovou vycházku. Z domova jsme vyjížděli o jedenácté, tak máme do večera času,..

9

Přiletěl a sedl si mi na ruku. Byl nádherný, byl větší jak ostatní a neustále kroužil kolem nás. Potom se mu zalaíbila modrá mého baťohu a usadi l se na ni.

10

Nad cestou bílý medvídek, nebo tanečnice, nebo pudl?

11

Klenoty lesa.

12

Sice tudy chodím už roky a roky, ale vždycky s někým. Vím, že tehle cesta mne zavede na Tetřeví sedlo, ale tam nechceme, potřebujeme se dostat pod Dánské kameny a tak si musím dávat pozor na pěšinu lesem, která nás dovede k odpočívadlu pod nimi. Tam počkáme na kluky. Moje nervozita přeskočila i na Irču, to moje, "jen aby Vaška někde neztratil," je až odporné v tom tichém a krásném lese. "Hele, támhle je ten krmelec." uklázala mi před nás, kde slutečně byl jakýsi důkaz toho, že jdeme dobře. Sedly jsme si na klády a dlouhou dobu seděly a jen poslouchaly ticho a občasné zabušení datla. či vábivé volání kánětě.

13

Kluci zmizeli v lese dřív než jsme se stačili domluvit co a jak oni myslí a teď jsem už nejen já z toho nervní a tak uděláme to, co nemáme u jiných rády! - Pískáme. Odpoví nám jen ticho.

14

Vykoukl Ještěd, tady  přiznávám svou obavu z toho, že jsme možná už onu odbočku pořešly a budeme pod Ještědem.

15

Nepřehlédla jsem onu cestičku, zašly jsme do lesa a najednou slyšíme brebentění. To Vašík kterému štěstí přetékalo z  dušičky, protože měli plný kočíček hub a Pepí se smál, - "To je kombajn na houby."  A Vašek na oko skromně: - "No, když tam byly."

16

S potěšením jsme zijistili, že starou odpočívajnící lavici se stolem nahradila nová se stříškou. Vím, že tedy je i nově zbudovaná naučná stezka, snad ji potkáme. Vašík objevil borůvky.

17

Já berušku.

18

Irenka prvního kováře a jásala, - "Já našla houbu."

19

"Budu si trhat do láhve od pitíčka a pak to najednou sním." oznámil nám od koberečku borůvek.

20

A vážně trhal.

21

Já jdu na "Dánské kameny," řekla jsem a vykročila, nikomu se nechtělo, ale Irča se po chvilce přidala. Tak jsem se pokochala krásou kemene a potom po vzoru Vašíka naplnila prázdnou láhev borůvkami s tím, že udělám koláč.

22

Opustili jsme vrtevnicovou cestu a jdeme dolů nádhernou pískovou a jako hádě se kroutící, abychom se tam setkali se zbytkovou vodou z nedavných lijáků.

Jaké to bylo tam, můžete vidět tady!

http://sochova.blog.denik.cz/c/150594/Les-po-velke-vode.html

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Křižanské sedlo newold®blbne.cz 12. 08. 2010 - 07:50
RE: Křižanské sedlo nena 12. 08. 2010 - 10:11
RE: Křižanské sedlo mi-lada 12. 08. 2010 - 10:48
RE(2x): Křižanské sedlo brumbrumbrum 12. 08. 2010 - 18:23
RE: Křižanské sedlo nena 12. 08. 2010 - 13:07
RE(2x): Křižanské sedlo mi-lada 12. 08. 2010 - 13:21
RE: Křižanské sedlo adil 12. 08. 2010 - 22:07