Článek Jak jsem se rozhodla "odejít."

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Jak jsem se rozhodla "odejít."

03. 06. 2010 - 08:21

lentilka®sdeluje.cz: Tak tohle bych dala jako povinnou četbu všem rodičům...

---
lentilka.sdeluje.cz

03. 06. 2010 - 09:29

mi-lada: Souhlasím. Někdy žasnu, co rodiče jsou schopni na své děti naložit, ve snaze připravit je do života. Zapomínají, že nejvíc co jim můžou dát je láska a pohoda.

03. 06. 2010 - 09:25

mi-lada: Taky jsem byla "blbá". O to blbější, že jsem měla tři starší sourozence, kteří byli chytří. Naštěstí rodiče mě brali i blbou, tak jsem se nemusela věšet.Jen ve škole jsem pořád slyšela: tvoje sestra tak, tvoji bratři tak a ty onak. Nakonec to dopadlo tak, že moje starší "chytrá" sestra je ráda, že ji zaměstnávám jako uklízečku. Někdy mám pocit, že my "blbí" se jaksi umíme víc prát se životem. Ty jsi se s češtinou poprala skvěle. Ještěže se ti ten odchod nepodařil.

03. 06. 2010 - 14:33

nena: To je právě to, sourozenci byli chytřejší!

---
nena.pise.cz

03. 06. 2010 - 11:45

jarmila: Jsem moc ráda, že se ti odchod nepovedl a jsi tu s námi. ♥

---
plajzka.blog.cz

03. 06. 2010 - 14:31

nena: Někdy stačí takového "blbce" pochválit a dokáže divy. Já jsem na tátovbi visela celý život a nikdy mě nebral tak jak oostatní i když myslím, že jsem dokázala víc jak ostatní, jenže to bylo dobou. Ze zemědělství nikdo nesměl jinam jak zas do zemědlství a později, když by to šlo, už

---
nena.pise.cz

03. 06. 2010 - 20:48

jája: ježiši... a ty jsi opravdu skočila... a žiješ s tím celej život... to je hodně šílený... už jsi...odpustila?

---
zitzdrave.blog.cz

04. 06. 2010 - 05:20

nena: Tady nebylo co odpouštět, zvláštní je, že dítě které je přehlíženo, se upne na rodiče s takovou silou, že v nich vidí něco nadpřirozeného a já to u svého táty tak cítila a stále i když už není čtvrť století mezi námi, je stále ten NEJ! Možná je to tím, že jsem ho pochpila, mám jeho kroniky, které si psal a ten jeho život, myslím vnitřní nebyl zas tak lehký, v tom sjme si podobní, je njsem se chtěla na dětech vyvarovat stejných chyb. Celý život jsem toužila po jeho pochvale, - nechválil, druhé ano, mne ne i kdy žjsem si udělala ekonomku, i když jsem se sebevíc snažila, - nepochválil a mně ta pochvala od něho tak moc chybí.

---
nena.pise.cz

03. 06. 2010 - 21:14

empress: Souhlasím s Lentilkou. Když jsem chodila do školy, měla jsem na rodiče docela štěstí, protože moje školní výsledky až tak nedramatizovali. Někteří moji spolužáci ale byli biti a báli se jít domů s pětkou. Vždycky říkali "máma mě zabije".

---
empress.pise.cz

07. 07. 2010 - 14:31

sv: no.....ufff.....

07. 07. 2010 - 14:35

sv: to nešťastný spôsob výchovy.....pochvalu potrebuje každý, a deti obzvlášť.
inak, ja som taky "blbá" - nosila som päťky z matematiky našťastie, naši ma chválili aj za snahu.
zaujímavý blog.krásne fotky.