Na Jizerkách I.

31. květen 2010 | 06.13 |
› 

Jelikož naše miminko dostalo žloutenku a je ještě v nemocnci, vrátím se k sobotnímu JIzerskému

toulání. Bylo nádherné počasí, úplný div těchto dnů. A já v lese nad Lidovými sady. Modrou značku jsem

našla snadno a vykračovala si to po ní až do doby, než mne předjelo auto.  S nevolí jsem si pomyslela,

 cože tady dělá auto, ale pohled dpředu mi ukázal, že tam stojí dvě a vypadá to podobně jako bývalé

 vojenské "V3S."  a cosi jako pojízdná dílna. Přiznávám se, že auta rozenávám jen  podle barvy,  tahle

byla prostě  vojenská.

j1

 Ono auto, které mě předjelo zastavilo a vstoupil muž, šel k ke stojícím vozidlům a já si říkám, -"hele, ten

jim  dá," omyl, odemkl  závoru a auta nastartovala z výfuků se vyvalil černý dým a ona se rozjela  dál do

lesa. Na štíhlém stromku modrá značka a jinde žádná jiná cesta, tak jdu dál. Jdu a jdu a jdu, další značku

ne a ne potkat. - Jednou jsem takhle bloudila lesem na Českolipsku, značka také žádná, až jsem přišla

k jetelovému poli a tam byla, - jenže veliká s upozorněním, že je za ohradníkem plemenný býk a hrozí 

nebezpečí úrazu, to jsem panečku mazala zpátky. I tady jsem se otočila i když žádnou takovou katastrofickou

věc jsem neviděla, ale ta značka mi chybí!

j2

Vrátila jsem se tady až k závoře, která byla opět zamčená a před ní stálo pro změnu zase hasičské auto

a několik mužů kolem něho.

"Pánové, hledám modrou značku," řekla  jsem beze studu, protože jsem ji skutečně hledám.

"Jo paninko, s tím vám nepomůžem," smáli se mi a najednou takový klučina se otočil a ukázal za

sebe. - "Támhle  je!" A vážně tam byla, dokonce i cestička tam byla a já ji kvůli autu neviděla, postavilo se

totiž přímo před ní a já nabyla dojmu, že tam žádná jiná než ta bloudící není. Trochu mám na sebe vztek,

takový kus cesty jsem si mohla ušetřit, ale a s poděkováním jdu dál.

j3

Po chvilce jsem přestala myslet na bloudění, na auta na všechno,. jen jsem pozorovala hru světla

a stínu. V jarní zeleni se občas objevil červený buk.

j4

Hodně se tu sázejí jedlovce, prý je to původní dřevina. S tím nadělají, modříny si tady zvykly, my na ně 

a najednou to není původní dřevina, tak se už nebudou sázet, stejně jako pichlavé smrky atd. Jenže

vyjděte si na Ořešník a tam se dovíte, že dostal jméno podle lísek, kterými byl les porostlý, tak proč

neustále přemýšlet o tom, co je  a není původní, když člověk tady také není původní! Proč se vztekám?

 Je mi líto akátů, který také dostaly cejch nepůvodní dřeviny.

jen nechápu, proč se prodává tolik tújí.

j5

Vidíte jak je krásné, když se na vás takhle pěkně směje značka a zrovna ta vaše!

j6

Je tu nádherně! 

j7

Tudy prošlo nohou, když je cesta takhle vyšlapaná.

j8

I tenhle smrk musí nějak zdolat.

j9

Je! - Fotka je rozmazaná, asi mým překvapením, ale dám ji sem. Pod bývalou lávkou si to vesele poskakuje 

pramínek vody a tak pokládám na zem bundu se svými srolovanými mapami a lejstrem, že jsem 

zaregistrovaný účastník "Jizerských vejšlapů" a chviličku tak koukám, jak bych se dostala na druhou

stranu. Nakonec to šlo snadno.

j10

Tohle mám ráda!

j11

Vodička, kamení, kapradí, to tak krásně spolu ladí.

j12

Předemnou značka a první turisté. Nějak mi to připomnělo, že mi cosi chybí. - Moje "suplika" chvilku

dumám jak jsem mohla ztratit tak důležité papíry, ale ještě to s pěmětí není tak zlé, asi když jsem

chtěla fotografovat můstek, položila jsem si  bundu i  papíry stočené do ruličky na zem, pak vzala jen 

tu bundu a šla. - vracím se! Za rozpadlým mostkem skutečně ležely opuštěně moje mapy.

j13

Pepí mi často říká. -"Ty seš docela šikovná, ale si zbrklá," a to je prosím syn a tak drzý! Ale dnes se

to docela i potvrzuje.

j14

Stále je hezké pozorovat světlo a stín.

j15

Trochu je blátivo a proti mně šla paní, pomáhala si hulkami a tak se ptám: - "To už jdete zpátky?"

"Jo já jdu zpátky," odpověděla a ve mně cosi zahlodalo: - "co kdyby si taky šla zpátky?"

Sice jsem se na chvíli zamyslela, ale potom: - "Ani náhodou! Tenhle den je můj, tak si ho užiju!"

j16

Zase liduprázdno.

j17

j18

j19

První, turistky, které studují mapu, nebo rozcestníky. Takže mám za sebou první úsek cesty, Mlynářovu louku.

j20

To jsem toho zas tak moc neušla, pouhé 3km! Ale značky nelžou, ony nevědí, že bloudím.

j22

Ještě pomník, moc pěkně nevyšel, je celý ve stínu. Nefotí se mi dobře, slunce je ostré, stíny dlouhé a já

mám pořád nějaké výmluvy! Ale mám docela hřejivý pocit, že jsem to dokázala, a teď  na Rudolfov! 

  

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Na Jizerkách I. jarmila 31. 05. 2010 - 13:19
RE: Na Jizerkách I. lída 31. 05. 2010 - 19:22
RE: Na Jizerkách I. whitebeard 31. 05. 2010 - 20:38
RE(2x): Na Jizerkách I. nena 01. 06. 2010 - 05:28
RE: Na Jizerkách I. zdenka"ren" 31. 05. 2010 - 22:11
RE(2x): Na Jizerkách I. nena 01. 06. 2010 - 05:30
RE: Na Jizerkách I. luca88 01. 06. 2010 - 08:36
RE: Na Jizerkách I. sv 07. 07. 2010 - 14:47