Včerejší den.

6. květen 2010 | 06.24 |
› 

Abych nemusela nikdy hledat včerejší den, tak si jej vždycky nějak zobrazím, nebo napíšu. A fotky

jsou nejlepší, vyjádří atmosferu, vyjádří mou náladu, ale ani slovo není k zahození. Od nepaměti

píšu jakési deníčky, takový ten záznam dnů všedních i nevšedních, ale málokdy se k nim vracím.

Vždycky si říkám, až nebudu moci nikam, až budu tak stará, že na všechno zapomenu, vezmu si

svoje "sešity" a podívám se jak tahle divná ženská žila, co jí trápilo, co jí bolelo, co jí těšilo. 

Tak teď se nebudu vracet nikam daleko, jen se chci projít tím včerejškem, trošku mne zklamal,

trošku mne potěšil, hodně jsem si z něho vzala. 

1

V Lípě mívám téměř hodinu času, než mi jede autobus dál a tak vždycky projdu městem až na poslední

zastávku "U střelnice" a dívám se, co je nového, Magnolie odkvétají a to jsem za nimi ani nebyla nahoře

v parku.

2

Vždycky si pod sebe nastelou své lístky a z dálky to vypadá jako peří z andělských křídel.

03

I ty třešně odkvétají a nebo je omlátil déšť?

h

Nahradily ho květy hrušní, jabloní, chystají se hlohy, ještě bude chvíli čas příslibů.

3

4

5

Červené buky u budovy soudu se krásně olistily a tak zahýbám do aleje lip. Město má hodně zeleně

a to je moc dobře.

6

Tohle se mi zdálo krásné, život se dere kudy mu to jen okolnosti dovolí.

07

To je poslední autobusová zastávka, kde většinou čekám, ale včera se mi nechtělo. Naladily mne květy

v zahradách a vrátila se představa z jednoho jara, kdy jsme šli z Františkova nad Ploučnicí přes Ostrák

a všechno kvetlo, všechno se zelanalo, louky zlátly pampeliškou a tak jsem si řekla: - "Stejně Irča neví, že

přijedeš, tvoje "Víla" to taky neví, tak stačí, když se dostaneš na místo v poledne." - Poslechal jsem se.

7

Stejně mne břízy zvaly, - "pojď, pojď, uvídíš jak je všechno krásné!" A já šla. Tohle mám do malička,

vždycky mne něco svedlo a já se zatoulala, potom byla bita, ale za chvíli se toulala dál. Dnes už mne

nikdo nebije, tak proč neposlechout vábení?

8

Jejda, první odměna, - hned na kraji na příkopu jahůdky a kvetou.

9

Tohle je začátek cykloztezky, to na zemi nejsou listy, to jsou jehnědy z vrby, které jsou tady nádherné,

košaté, obovské, že se ani nevejdou do hledáčku aparátu.

10

Jo, šnek se vydal se mnou. - "Hochu já se nemůžu takhle ploužit, vždyť to je 12 km, to bychom tam šli

týden, - tak se měj," řekla jsem mu a opustila ho.

11

Nemůžu tvrdit, že by se mi splnila představa. Kvetou střemchy, nádherně voní, ale třešně jsou odkvetlé 

a musela to být krása, tohle je kraj třešní. On to vlastně není kraj, ono je to jen takový pozůstatek dřívější

generece, která žila víc přírodou jak penězi. V té době bylo malozemědělství a každý si na té své

mezi zasadil vše co dávalo od jara do podzimu občerstvní, proto je tolik špendlíků, švestek, třešní,

trnek, jabloní a hrušní po stráních. Jsou to staré větrem ošlehané stromy, které nikdo neošetřuje,

o které se nikdo nezajímá, snad jen zvěř, které umírají.

12

Ale cyklostezku udělali pěkně. Je široká, téměř jako tady u nás hlavní silnice kolem letiště a jen se tu

chodí, jezdí na kole, kolečkových bruslích a maminky někdy i tatínkové s kočárky.

13

Já  si říkám přišla jsem buďto moc pozdě anebo moc brzo. na polích je řepka a teprve rozkvétá, stejně

jako na loukách pampeliška. Kdyby dnešní louky viděl můj tatínek, zděsil by se. Pamepeliška se dříve

hospodářům jevila jako ten nejhorší plevel v trávě. Ale oni potřebovali píci pro dobytek, dnes nikdo

nepotřebuje nic. - Všechno dovážíme!!! (proto jsme tak zadlužení?)

14

Občas se najde kvetoucí strom, ale tak jak jsem si to představovala to není. Prostě tahle cesta na "Ostrák"

nemá a nebo já  jdu v nevhodnou dobu.

15

Těch trnek po stráních co roste! Je na jednu stranu dobře, že se přestalo řádně hospodařit, dala se 

šance bažentům, koroptvím a křepelkám. Kdo slyšel před těmi dvaceti lety křepelku? - Myslím že nikdo

 jo a kukačku už jsem slyšela a to hned na prvního máje v JIzerkách. Odkukala mám ten náš čas na

téhle zemi.

17

Kdybych neměla představu, určitě bych byla spokojená.

018

Jenže komu se stane, aby mu vysypali cestu kvítky třešní? - To není nachmeleno, to jsou vážně lístky

které opustily třešně.

18

Vždycky mne dojme, jak krásnou máme zem a nemusí se ani nikam daleko, tohle je téměř za humny.

něco přes hodinku vlakem. To nejsou ovečky, to jsou rozkvetlé trnky.

19

Vrby, - nejsou úžasné?

20

Předjeli mne dva na kolčkových bruslích. Měla bych to také zkusit, to by se svět bavil, - bába na bruslích!

Tak jsem toho ukázala dost a dost, ještě se k té cestě vrátím, ale asi zítra. Hezká den. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Včerejší den. whitebeard 06. 05. 2010 - 12:41
RE: Včerejší den. nena 06. 05. 2010 - 13:55
RE: Včerejší den. jarmila 06. 05. 2010 - 16:45
RE(2x): Včerejší den. nena 07. 05. 2010 - 06:29
RE: Včerejší den. newold®blbne.cz 06. 05. 2010 - 20:32
RE(2x): Včerejší den. nena 07. 05. 2010 - 06:33
RE: Včerejší den. empress 06. 05. 2010 - 21:14
RE(2x): Včerejší den. nena 07. 05. 2010 - 06:26
RE: Včerejší den. jája 15. 05. 2010 - 16:18